Charitativní běh pomáhá gorilám.

Situace goril v tropických deštných lesích střední Afriky je velmi vážná a některé poddruhy stojí na samém pokraji vyhubení.

  • Gorily ve volné přírodě.
  • Gorily ve volné přírodě.
  • Gorily ve volné přírodě.
  • Gorily ve volné přírodě.

Autor fotografií: Mgr. Miroslav Bobek

Gorila nížinná

(Gorilla gorilla gorilla)

Domovem goril nížinných jsou tropické deštné lesy střední Afriky - snad nejúžasnější prostředí naší planety. Těžba dřeva však způsobila, že se kdysi vzdálené a nedostupné oblasti staly přístupné nejen mechanizaci svážející vytěžené dřevo, ale i lovcům a pytlákům. Gorily tak přicházejí nejen o prostředí, ve kterém žijí, ale navíc jsou loveny na maso, anebo hynou v pastech určených pro jiná zvířata. Navíc je nedávno zdecimovala epidemie eboly, krvácivé horečky smrtelné i pro člověka...

  • Gorily ve volné přírodě.
  • Gorily ve volné přírodě.
  • Gorily ve volné přírodě.
  • Gorily ve volné přírodě.

Autor fotografií: Mgr. Miroslav Bobek

Odhady nynější početnosti goril nížinných v přírodě se pohybují v rozpětí mezi 150 000 až 200 000 jedinců. Za posledních dvacet až dvacet pět let se jejich stavy snížily o 60 procent a v nejbližších několika desetiletích, a možná dokonce ještě dříve, jim hrozí vyhynutí!

Co může pomoci?

Zejména podpora ohleduplné těžby dřeva a nalezení alternativních zdrojů obživy pro venkovany, ale také vzdělávací a osvětová činnost. Proto jsme ve spolupráci se Zoo Praha věnovali výtěžek z předchozích Běhů pro gorily na vybavení strážců biosférické rezervace Dja v Kamerunu, podporu záchranné stanice Limbe Wildlife Centre, kde se starají o gorilí sirotky a vzdělávají místní děti. Dále jsme podpořili vydání knížky o gorilách pro děti v mnoha zemích střední Afriky. Letos hodláme použít výtěžek na realizaci projektu Toulavý autobus, který bude svážet děti z pralesních oblastí do záchranných stanic, kde absolvují vzdělávací program a setkají se s gorilou jinak než na talíři.

Zajímavosti o gorilách nížinných

Gorily v přírodě

Gorily jsou nám nesmírně blízce příbuzné a jejich rodinný život se velice podobá rodinnému životu našich dávných předků. Žijí ve skupinách složených z jednoho dominantního stříbrohřbetého samce a obvykle tří až čtyř samic s mláďaty.

Na rozdíl od goril horských či goril východních je mnohem obtížnější gorily nížinné v přírodě habituovat, tedy přivyknout na přítomnost člověka. Podařilo se to například v Dzanga Sangha ve Středoafrické republice u skupiny vedené samcem Makumbou. Díky tamnímu působení vědců se podařilo získat o gorilách nížinných mnoho nových poznatků.

Gorily jsou mimořádně inteligentní tvorové. I v přírodě bylo pozorováno, že používají nástroje. Ovšem nejen inteligence, podobnost ve vzhledu a blízká příbuznost spojují gorily s námi, lidmi. Jsou to také emoce, které máme společné a které mají i podobné vnější projevy.

Gesta a grimasy jsou si podobné u goril i lidí. Gorilí mláďata, stejně jako děti, vysunují koneček jazyka, když se něčím usilovně zabývají. Dospělé gorily k sobě tisknou rty, když jsou nervózní, anebo naopak nasazují hravý výraz obličeje s doširoka otevřenýma očima, když jsou uvolněné.

Domovem goril jsou tropické deštné lesy - snad nejúžasnější prostředí naší planety. Přestože je lze využívat uvážlivě a ohleduplně, jsou bezohledně káceny a alarmující rychlostí zanikají.

Gorily se živí téměř výhradně rostlinnou potravou; ze živočichů doplňují v přírodě jejich jídelníček jen v nepatrné míře mravenci a termiti. Skupina ujde při sběru potravy za den 500 až 3 000 metrů.

Samci gorily nížinné mohou vážit i dvě stě kilogramů. Jejich štíhlý pas, neuvěřitelně široká ramena a mimořádně svalnaté paže dokládají, že mají zcela výjimečnou sílu. Samice jsou podstatně menší, mívají hmotnost sedmdesát kilogramů.

Ničení deštných lesů
Po cestách střední Afriky proudí tahače s ohromnými kmeny pralesních stromů. Přestože lze tropické deštné lesy využívat uvážlivě a ohleduplně, jsou bezohledně káceny a alarmující rychlostí zanikají. S nimi zaniká nejen prostředí goril nížinných, ale celý jedinečný ekosystém, který se vyznačuje nesmírně vysokou biologickou rozmanitostí, váže ohromné množství oxidu uhličitého a má nezastupitelnou úlohu jako rezervoár vody.

Pytláctví
Ve střední Africe jsou každý rok snědeny tisíce goril. Někteří Afričané dodneška věří, že jim gorilí maso dodá sílu, rozhodnost a mužnost. Těžba v pralesích navíc způsobuje, že se kdysi vzdálené a nedostupné oblasti stávají přístupnými nejen mechanizaci svážející vytěžené dřevo, ale rovněž lovcům a pytlákům. Gorily jsou tak více ohrožovány i nepřímo tím, že hynou v pastech nastražených na jiná zvířata. Obecně bushmeat, tedy maso divokých zvířat, je ve střední Africe nesmírně žádaný - a vysoká poptávka podněcuje pytláctví a nelegální obchod. Proti organizovaným skupinám pytláků a překupníků stojí nejen vesměs zkorumpovaná policie a další silové složky, ale zapojují se do něj také nevládní organizace.

Ochrana goril
Vyhlášené svou prací jsou jednotky strážců přírody neboli "ecoguards", které původně vznikly také jako nevládní organizace. Stojí v první linii boje proti pytlákům a současně plní osvětovou roli. Například v Djoumu, okresním městě jižně od Dja, kde není kuře pokládáno za maso a prodavačky na náměstí vaří v hrncích dikobrazy, chocholatky a opice, bývá hranice mezi lovem pro obživu a pytláctvím často velmi relativní – a je právě na strážcích přírody, aby ji rozlišili.

Čtyři jednotky strážců chrání biosférickou rezervaci Dja v Kamerunu. Hlídkují na silnicích, po kterých se přepravuje bushmeat, i v tropickém deštném lese. Celkem šedesát mužů by mělo zajistit ochranu rezervace rozkládající se ploše přesahující půl milionu hektarů. V rozbitých botách, bez stanů a spojové techniky čelí ozbrojeným pytlákům i síle místních tradic. Zoo Praha s těmito strážci dlouhodobě spoluprace a také díky Běhu pro gorily jejich činnost aktivně podporuje. V předchozích letech získali strážci materiální vybavení potřebné ke své práci – boty, stany, svítilny, ale i batohy a satelitní telefony.

Záchranné stanice
Kvůli obchodu s mláďaty jsou často zabity i celé gorilí rodiny. Sirotci dříve či později zabavení pytlákům, překupníkům či „chovatelům“ se dostávají do záchranných stanic, kde nacházejí příznivé podmínky k životu. Jednou z takových stanic je Limbe Wildlife Centre na západě Kamerunu. Význam této stanice však nespočívá jen v záchraně mláďat, ale i v osvětové a vzdělávací činnosti.

beh pro gorily